• řemeslo, -a n. výdělečná výrobní činnost, zabývající se zpracováním surovin na základní životní potřeby pomocí ručních nástrojů n. jednoduchých strojů. Obírali se [národové keltičtí] rolnictvím, pastvou, řemesly a kupectvím. Pal. [Chodové] řemesla ve svém okresu volně provozovali. Jir. Naučil se [setník] hravě hodinářskému řemeslu. Šmil. Vedlé služby kostelnické živil se [otec Jungmannův] řemeslem obuvnickým. Zel. Syna na řemeslo dáti nesměl [poddaný]. Herb. Potuloval se za řemeslem svým po světě. Herb. Do toho řevu zaléhají výkřiky dětí, hluk řemesel provozovaných mezi dveřmi dílen. Mach. Pořád ještě má řemeslo zlaté dno je výnosné. Herrm. Dobře říkají: Devateré řemeslo, desátá nouze. Herb. Vyletěl z krámu, jako by se byl vyučil řemeslu svatého Kryšpína ševcovskému. Vrba. D Expr. vůbec nějaká činnost, provozovaná zpr. odborně n. výdělečně, povolání, zaměstnání. Tak to řemeslo vojanské už 35 let provozuju. Stroup. Hnusilo se mi krvavé řemeslo tvého otce. Arb. Zhýčkaný Petr nehodí se pro jejich [myslivců] tvrdé mužné řemeslo. R. Svob. [Šofér] třeba není od „černého“ řemesla zámečnictví. Čes. sl. Fysiologie není mým řemeslem. K. Čap. Bývá [advokátství] řemeslo trochu nekalé. Rais. Vaše štěstí, že se mi udavačství, co nejbídnější řemeslo pod sluncem hnusí. Ehrenb. Kantorka! To je čisté řemeslo! Maj. Není-li spokojen s tím, co dostane [cikán]‚ tedy se ukradne, v kterémžto řemesle není zběhlejšího nad něho. Něm. Nebyl [Petr] sobecký a pyšný, prvý dar čertova řemesla myslivectví. R. Svob. Kantor zpívá svou [u hrobu] hlasem dávno otrlého řemesla. A. Mrš. Nikdy více mi se neudálo slyšeti z úst prostonárodního pěvce od řemesla starobylou píseň. Kos. Je [kritika] neodborná, nerozumí literárnímu řemeslu. Šal. Zeyer znal své řemeslo a nedal si do něho mluvit. Krit. měs. Zlodějové z řemesla jsou jim [cestovatelům] velmi prospěšni. Obzor. Se starým Švedou nejsou žerty, ten rozumí svému řemeslu vyzná se, ví, co dělá. Jahn. Nepletl se Jelínkovi do řemesla nezasahoval do jeho záležitostí. Šmil. Kdybyste se vy ženštiny vždy nechtěly pánubohu do řemesla plésti. Svět. Však mu také dojde řemeslo dojde na něho. Jan. D obratnost v nějaké činnosti získaná cvikem a nutná k jejímu provádění; činnost konaná mechanicky. Ruští sochaři a malíři ztratili řemeslo, jejich oko nedovede vidět skutečný život. Přít. Všecka tato lyrika má dobré řemeslo. Šal. Bylo to [Rafaelina hra na klavír] dobře naučené řemeslo. R. Svob. Činí [způsob psaní] dojem virtuósního řemesla a ne umění. V. Mrš. D Lid. řemeslnické náčiní. Podívala se do koutku, kde míl mlnář(sic!) srovnaný sekýrnický řemeslo. Baar. Šlejfíř po blátivé silnici veze „řemeslo“ na šlejfířském trakaři. Jah. D Zast. řemeslníci, řemeslnický cech. Jste [krejčí a kováři] řemeslo, nehaňte se, nehampejsujte. Win. Na to pak následovali měšťané a řemesla, s mistry předními v čele. Klicp.
  • řemeslo, -a n. lid. sladovnický dělník, tovaryš. Do šalandy vstoupil se zeleným vakem na zádech „řemeslo“. Jedl. Po silnici přicházel velký, silný muž, maje hůl v pravé ruce a na zádech filec se zelenou houní, jenž prozrazovala, že je sladovnický anebo řemeslo, jak se v Čechách a na Moravě říká. Prav.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 466 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 466