• absolutista, -y (pl. -isté) m. samovládce. Jest to doba velkých neb šťastných panovníků „osvícených absolutistů“. Durd. D stoupenec absolutismu politického, filosofického a p. Kdo ve filosofii je takovým absolutistou jako Kirějevský, důsledně přichází i k národnímu absolutismu. Mas.
 Zobrazeny karty 1-31 z celkem 31 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-31 z celkem 31