- almara, -y f. lid. skříň. Oblekla na sebe v almaře uschované kanafasové modračky. V. Mrš. Rozevřev almaru vyňal z ní knížku. Jir. Měl v almaře oddělení stále zásobené chlebem. Jir. Přen., hum. o něčem velkém a nemotorném. Říditi rachotící tu almaru [dostavník]‚ k tomu věru zapotřebí nejen síly a zkušenosti. Štol. Ohromná almara, kterou spatřil, byla Bártovcova žena. Klost.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 145
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 145
|