• blaho, -a n. blaženost, štěstí, rozkoš. Časné i věčné blaho. Zářil blahem. [Ve víně] je ta záře slunce uzavřena a blaho letních snů. Mach. Jen čtěte, hochu, to je blaho, při tom člověk denního trápení necítí. Rais. Mezera mezi jejím a mužovým srdcem byla vyplněna mateřským blahem. Herb. Dýchal jsem zdravý život, cítil jsem blaho slunce. Jir. D blahobyt; zdar, prospěch. Pravda, velkého blaha u nich není [v rodině chudého krejčího]. Rais. Obecné blaho, blaho vlasti, lidstva.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 314 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 314