- bok, -u m. postranní část těla omezená obloukem žeber a hřebenem kyčle. Olšovský objal dívku okolo boků. Pfleg. Koňům od udidel i s boků prchala bílá pěna. Jir. Měla na sobě šaty modré, kolem boku spjaté atlasovým pasem. V. Mrš. Po boku se mu houpal kordík. Svět. Míti píchání v boku, lehnouti si na bok, podepříti si boky, založiti ruce v boky, obraceti se s boku na bok. Smál se, až se za boky bral. Plování na bok. Bok po boku těsně vedle sebe. Po boku, po bok vedle, ve společnosti, ve společenství, ve spojitosti a j. Dáma po boku štíhlého jonáka. Mácha. Rytířovi po boku mnich used’ v loubí stinném. Vrch. Postavil se jí po bok. Jir. Trávila věk svůj po boku muže chorobného. Svět. Jen krása vše tu měří, jíž pravda v boku jde. Vrch. Státi komu po boku pomáhati. Čechové i Moravané stáli sobě věrně po boku. Pal. Když poznala hořkost osudu, tu stála jí matka po boku s posilou a radou. Podl. Stavěti po bok na roveň stavěti. Básník, jemuž z nyní žijících nikoho po bok stavěti nemůžeme. Neb. Národ náš důstojně postaviti se mohl po bok národům jiným. Šmil. S boku, z boku, bokem stranou, šikmo, přen. úkosem. Strojil se s boku na hosta parohem udeřiti. Hol. Pošilhávala naň s boku. Staš. Krabi bokem utíkali do vody. Maj. Helena bokem hleděla před sebe. V. Mrš. Nepravím slov křivých v ucho, nechyl hlavy, nehleď bokem, nerdi se mi, ty děvucho! Bezr. Dítě z levého boku nemanželské. D strana, postranní stěna nějakého předmětu (op. předek, fronta). Již lze zříti lichoběžné boky a pestrá nároží předměstských domů. Vanč. Po boku povozu šel párek manželů. Rais. Boky lodi, klenby. Voj. těl. vpravo v bok, vlevo v bok! otoč se vpravo, vlevo. Bok vojska. Krýti bok, napadnouti s boku. Odkrytý bok. Rozvinouti v bok. D Geogr. úbočí, svah, stráň. Šerá hora Kunětická v rovině rozkládala rozdrásané boky. Rais. Boky úzkého údolí byly zarostlejší. Jir. Jako ostrov v zeleném moři, jehož boky vzedmuté vlny ještě polévají, tak tu stojí fara až po pás porostlá vínem. Baar.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1078
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1078
|