• brva, -y f. řasa v obočí. Přijal peníze, aniž pohnul brvou nedal znáti smýšlení. Čap. Ch. Ohlédl se po ní zuřivě, stáhl huňaté brvy zamračil se. Stroup. Je třeba, bys jen brvou kýv’, a začne chrliti je [verše] bys projevil sebe méně přání. Mach. D Zool. vlasovitý útvar u nižších živočichů (červů, nálevníků a j.).
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 202 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 202