• burka, -y f. plstěný nepromokavý plášť. Čerkes odhrnuv teď rázem svou burku, ohledává v pasu zbraň. Pfleg. Na kaftaně kozákově šedivou burkou větřík pohrával. Třeb. Od Nitry a Turce, kde královské srdce buší v robské burce. Heyd. Pásal kozy v zděděné po dědech burce. Sova.
 Zobrazeny karty 1-28 z celkem 28 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-28 z celkem 28