- ceniti ned. 1. určovati, stanoviti, udávati peněžitou cenu, odhadovati. Cenili mu majetek na 20.000 zl. A. Mrš. Vinice ceněná r. 1404 za 400 kop grošů. Tomek. Ohledávání a cenění škod. Pal. Ceniti majetek vysoko, nízko, málo odhadovati jeho cenu vysoko, nízko. Přes patnáct set zlatých si obrazy cenil. Jir. D odhadovati počet, velikost; určovati význam, důležitost čeho, hodnotiti, posuzovati. Hlídky cenily nepřítele na několik tisíc. Jir. Dle řečí obyčejné lidi mudřec cení. Havl. Teď se měří a cení všecko dle úspěchu, a ne dle hodnoty. Jir. Nechtěla [Randová] podržeti propitné od úhlavního svého nepřítele, jak Kylliana cenila. Herrm. D (něco) přisuzovati čemu značnou hodnotu, význam, vážiti si čeho. Dovedeme cenit klid a ticho venkova. Dyk. Já v sklonu mládí teprv mladost cením. Vrch. Z poutnických míst si cenila nade všechny Starou Boleslav. Něm. Paní si cenila v lidech jenom dobrotu a něhu. R. Svob. Cenění rozumu vyrostlo u starého pána z úplné vnitřní anarchie. Til.
- ceniti ned. 2. ceniti zuby (na někoho) odhalovati, ukazovati zuby (při hněvu, hrozbě, smíchu). Psi se okolo něho sběhli, sápali se naň, zuby cenili. Něm. Všichni se zdravě zasmáli, všichni cenili zuby. Sova. Loupežníci na něj [Františka] cenili zuby. Jir. Přen. Kriminál cení na něho zuby. Štech. Pod okny na místě klidného toku řeky cenilo zuby hrbolaté dláždění. Herrm. D ceniti se ukazovati se, odhalovati se (o zubech). Bílé zuby se ve vzteklém pláči cenily. Svob. Zuby kostlivce se na mne cenily. Štol. D ceniti se (nač) drast. smáti se. Lívance jsme dostávali zrovna horké, máslem pomazané, a jen jsme se na ně cenili. Rais. Dívka stála u nálevu a cenila se na černého pána. Svět. Přen. Do oken jizby tvé se cení nemoc a hlad a bída. Kam. Z ulice se na nás cenila omytá, lesklá dlažba. Herrm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 405
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 405
|