• chodec, -dce m. jdoucí, chodící n. cestu konající člověk, poutník, pocestný. Slyším kroky, ale nezradí chodce zrakům štíhlé kapradí. Krás. Zraky všech utkvěly jaksi s podivením na nočních chodcích. Zey. Muž vysoký, znamenitý chodec. Jir. Měli jsme v naší četě jednoho chodce po provaze. Lang.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 178 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 178