- choditi ned. (podst. jm. chození) po vlastních nohou se pohybovati; pěšky se ubírati; opět. sloveso k jíti. [Rozumec] chodil vždy volným krokem. Šmil. Nechodím — lítám! Svět. Nenávist pěšky chodících proti jezdícím. Zey. Pokoje s podlahou, ošlapanou častým chozením. Theer. Rukama lomila, po břehu chodila. Ner. Chodil kejklíř po provaze. Vrch. Země, štědrá matka, živitelka naše, — z ní jsme stvořeni — po ní chodíme — do ní se vrátíme… Baar. Na podlaze se to chodilo jako po sametě. Preis. Všichni chodili po špičkách, aby jí nevzbudili. Herb. Choditi bos, bosky (op. obut, v botách). Chlapec dceřin chodí už „pánečkem“‚ drže se šprlí v zahrádkách umí chodit. Herb. Lojzka [malé děvče] dlouho nechodila, dlouho nemluvila dlouho neuměla chodit. Kun. Chodě spí. Jir. Podlešáci vzpomínali na Rusy, kudy chodili ustavičně. Třeb. Choditi po této louce se zapovídá. Tudy se nechodí tudy nevede cesta. Choditi si procházeti se. Máry si tam [na pouti] chodí, dívá se, chechtá. Rais. [Holub] bez pána si chodí po střeše. Mach. Kdož by teď chodil [na půdu] s lucernou šel. Jir. Volky mi dobře v pluhu chodí dobře tahají pluh. Baar. Krotil [hřebečka] — až ho chodit naučil tahat ve spřežení. Baar. Klidně chodil za svým pluhem oral. Merh. Za pýchou palice chodí následuje trest. Hol. Za chudým chodí s pokladničkou Pánbůh chudému Pánbůh pomáhá. Něm. Již smrt za ním chodí brzy umře. Dur. Chodit ode zdi ke zdi měnit smýšlení, politiku. Přít. Choditi o holi, o berli opírati se při chůzi o hůl, o berli. [Jungmann] byl dlouho nemocen a po delší čas o holi chodil. Zel. O žebrácké holi prý chodí kdesi žebrá. Mach. Choditi po rukou, po hlavě pohybovati se po rukou, nohama vzhůru. [Cikáni při představení] budou polykat oheň, chodit po hlavách a rukou. Svět. „Kdyby jim [dětem] dal člověk celou vůli, ono by to po hlavách chodilo,“ povídala babička rozdivočely by příliš. Něm. Zdá se, že chodíš jaksi po hlavě děláš hlouposti. Herrm. Chtěl se [Čech z Ameriky] podívat, jak se hospodaří ve svobodné republice a jak si zvykáme chodit po vlastních nohách samostatně jednati. Baar. Patami napřed choditi od konce začínati. Pořek. Tož abychom nechodili kolem horké kaše: v tom konfliktu našeho věku je na jedné straně kapitalism a buržoasie, na druhé straně socialism abychom dlouho neobcházeli, mluvili přímo. Přít. Přízeň panská chodí po ledě je vratká. Šmil. Tureček chodí po zapovězených cestách jedná nedovoleným způsobem. Herrm. Dal mu [Šalomounovi] David přikázání mnohá, by ostříhal vždy zákon Hospodinův, po cestách jeho chodil řídil se božími přikázáními, žil nábožně, mravně. Mach. Kdo komu roveň, Bůh jen ví a soudí, avšak všichni stejně chodíme pod Bohem stejně jsme Bohu podrobeni. Zey. Arch. bibl. Chodí před tváří Hospodinovou je dobrý křesťan, evangelík. Jir. Též i Saul nechtěl choditi v zákoně zachovávati boží přikázání. Erb. Bylo nemožno chodit cestami abstrakce nepřihlížeti ke skutečnosti. Sez. Po žhavém železe budu chodit, stále na to myslit budu napjat, znepokojen, netrpěliv. Chodím jako po špendlíkách a hned bych k vám běžela trpím nejistotou. Přen. v karban. slangu choditi v kartách vysoko hráti o vysoké sázky; choditi na všechno hráti s jakoukoliv kartou. Mysl. choditi do čar pářiti se (o divoké kočce). D Přen. o pohybu věcí neživých. Po nebi hvězdy chodí. Šmil. Vždyť po nebi už i to sluníčko smutně o berličkách chodí. Ner. Den za dnem klidný bez otřesů chodí plyne, míjí. Mach. Líně jí chodily oči v hlavě lenivě se dívala. Čap. Ch. [Doktor] byl člověk prostoduchý a jeho myšlenky chodily pěšky jako selské ovce neměly vzletu, byly prosté. Vanč. Mučivá nejistota zůstávala s ní, chodila s ní všade, na krok ji neopouštějíc, z mysli jí nejdouc. Jir. Příbytek smutně stichl; strach tudy plíživě chodil. Jir. D býti zdráv, býti živ. Nic to není; jen zánět pohrudnice… Za čtrnáct dní budu chodit budu zdráv. K. Čap. Pokud chodíš, potud se hodíš pokud jsi zdráv, při síle. Pořek. [Potěšilka stůně] a myslím, že dlouho chodit nebude nebude dlouho živa. Ta kovářka, to je metr; kdyby té nebylo, už by Viktorka víc nechodila už by nežila. Něm. D často, zpravidla docházeti za nějakým cílem; docházeti, přicházeti kam, navštěvovati koho, konati pochůzky, obcházeti, odcházeti. I k doktorům chodilo se jen do Žitavy. Svět. To mi nepřekáželo chodit k vám, — za vámi, Lído. K. Čap. Prosíme, nechoďte více ke mně nenavštěvujte mne. Hál. K muzikám nechodím, už mě to netěší nedocházím. Mrš. Chodí každý týden k zpovědi. Durd. Ať děti k vodě nechodí! nepřistupují, nepřibližují se. Erb. Vidíš, jak jsi svým studiem zaostala, že nechodíš mezi děvčata nedocházíš. Čap. Ch. Choditi na úřad, na trh, na poštu. Choditi na táčky, na návštěvy, na přástvy, na procházku, na mši, na procesí, na robotu, na zálety, na frej, na učení ke komu, na hodiny, na němčinu, na bály, na hony docházeti. Choditi do školy, do gymnasia, do přednášek atd. Teta by byla mohla chodit k slečně Viki do školy učit se od ní. Šim. Choditi za školu zanedbávati vyučování, nedocházeti do školy. Chodili [chlapci] raději za školu než do školy. Hol. Choditi do divadla, na koncerty, do hostince, do tanečních hodin, do společnosti, do kostela, do práce, do trhu, do šití, do schůzí a p. Chudým lidem chodil na pohřby zpívat také zadarmo. Třeb. [Vysloužilci] chodili nádeničit. Jir. Mne již omrzelo, za kmotra chodit rybákům a na funus býti jim kmotrem. Jir. Může býti rád, že má tuhle práci a nemusí za ní chodit po Praze nemusí se po ní shánět. Čap. Ch. Musíme choditi za penězi, chceme-li je dostati do kapes. Zey. Choditi za kým vyhledávati, sháněti koho; ucházeti se o koho, namlouvati si koho (o milencích). Vzpomínka na minulé dni, kdy sem [Věk] chodil za Mozartem přicházel, aby jej spatřil. Jir. Beneš chodil za Krátkého dcerou. Herb. Když se mu nelíbím, ať za mnou nechodí. Ner. Choditi s kým stýkati se, kamaráditi; (o milencích) míti známost s kým. S tím klukem mi nechoď! Nejvíc jsem chtěl vědět, se kterým mládencem ta Mařka chodila. K. Čap. Choditi s čím přicházeti, docházeti s čím, nositi, přinášeti, donášeti co. Kdybych neměl svědomí čisté, přece bych nechodil každý rok s gratulací nepřicházel bych. Šim. [Žena] chodí s drůbeží a s máslem do Liberka. Svět. Choditi pro koho, co přiváděti někoho, přinášeti něco, opatřovati něco odněkud. Hoši pro Aninku hodně chodili, že se vytancovala vodili ji k tanci. Jir. Tak dlouho se chodí se džbánkem pro vodu, až se ucho utrhne. Přísl. Regina mu [dědečkovi] chodila pro tabák. Staš. Přen. lid. choditi někomu pro tabák sloužiti někomu, býti někomu podřízen. Sedláci tam [k židovi] pro peníze musejí si chodit. Baar. Tam si chodí [tchán k výminkáři] pro rozumy. Svob. Až bude muž představeným, nebude musit chodit pro vodu jinam. Svět. [Děd] byl přímý a pro říznou odpověď nikdy daleko nechodil. Hol. Pro příklad nemusíme daleko choditi. Havl. Choditi na ryby, na houby, na jahody, na zajíce, na sluky, na trávu, na dříví a p. chytati ryby, sbírati houby, jahody, loviti zajíce atd. Na ptáky se nechodí s bubnem při chytání se nesmí tropit hluk, t. j. plán se nemá předem rozhlašovat. Přísl. Vůbec se nechodí na ptáky s tureckou muzikou. Havl. Že nikdy nechodil [otec] na vrabce s bubnem, neříkal ničehož ani když milenci stanuli před ním neprojevoval napřed své mínění. Hol. Choditi komu nač bráti, krásti komu co. K domácím do sklepa chodil na brambory zloděj. Šrám. V letě chodil sousedům na ovoce. Prav. Přiznej se upřímně: nechodíš mi na doutníky? Čech. Choditi komu do zelí přebírati komu něco, obyč. děvče. Mne se bát nemusíš, nebudu ti chodit do zelí. Svět. Choditi oč docházeti si pro něco. Na pět, na šest hodin cesty k ní [čarodějnici] chodili o pomoc, o radu v nemocech. Jir. [Hrabec] sedlákům sepisoval namahavě nové spisy, o které musili choditi na kancelář. Herb. Choditi po čem vyhledávati, sháněti co. Jiřík dlouho po službě nechodil službu nehledal. Hál. Žid, jenž chodí po čachrech. Herb. [Doktor] po praxi vůbec nechodí nedochází k nemocným. Čap. Ch. Kdo chodí po ptačím hlásku, nachází pírka z ocásku. Přísl. Choditi ještě po houbách nebýti ještě na světě. Sova byl básníkem již v dobách, kdy my jsme ještě chodili po houbách. Dur. Choditi po svých obstarávati svoje práce, hleděti si svého. Choditi na koho přicházeti ke komu s žádostí, stížností, doléhati, naléhati na koho, napadati koho. Vratislavané ustavičně na něj [legáta] chodí, a na J. Milost žalují. Jir. Co si [snacha] na mne chodí, že jí slepice nenesou, copak já jí je hlídám? Chodily na ni teď tuze často křeče a bolesti. Svět. Začátkem adventu přišla na Danyše hoduňka [zimnice]; chodila na něho přes den. Preis. S tím (s takovou) na mne (mi) nechoďte s tím se na mne neobracejte, tím mne neobtěžujte. Nechoďte mi s tou výmluvou, že snad jako hebrejský národ knihy od zadu čítáte! Havl. Jenom na mě se vším nechoďte. V. Mrš. S takovou na mne nechoďte, do služeb si příbuzné brát nebudu, to nedělá dobrotu. Šim. Nechoditi komu na oči nepřibližovati se na dohled komu, neobjevovati se před kým. Víckrát mi na oči nechoď! Hol. Vy mi nikdy ani na oči nechoďte! Čap. Ch. [Desátník napsal] aby mu [ta svině] jen nechodila do rány… Šrám. Noviny, zprávy, dopisy a p. chodí přicházejí, docházejí, jsou posílány. Nepřicházely noviny, nechodila psaní, nic. Mach. Za nebožtíka císaře, jak ty zákazy chodily. Jir. Po celého půl léta chodily naň stížnosti Staš. Chodily z Francie zprávy pořád špatnější. Svět. Soumrak chodil dřív a dřív přicházel, nastával. Jir. Choditi po staveních obcházeti. Šandár chodil po domech. V. Mrš. Chodíte po poutích, abyste si vyprosila děti. Preis. Otec chodil po okolí s flašinetkem. Něm. Mrzák Franta, co chodí po střídě. Čap. Ch. Mareček měsíc chodil po advokátech. A. Mrš. U nás pomalu aby malíři se svými obrazy jako kolportéři chodili od domu k domu obcházeli. V. Mrš. V pátek s masem chodit nesmím prodávati je po domech. Ner. Chodí [myslivec] po lesích a v polích koná pochůzky. Jir. Choditi žebrotou, po žebrotě obcházeti jako žebrák, žebrati. Jiřík chodil po okolí žebrotou. Hál. Nácek Strnadů, co chodil světem po žebrotě. Staš. Chodila po prosbě žebrala. Nov. Po okolních vsích chodil po ptaní žebral. Vrba. Koledou od domu k domu choditi. Ehrenb. Já chodil vandrem. Jes. Většina [dervišů] se živí žebrotou, jedni chodí fechtem po krajinách, jiní zasednou někde co poustevníci potulují se a živobytí si vyžebrávají. Ner. Ve žních ponůckou chodit. Baar. O tom chodil o ní jeden hlas koloval. Klost. Nejdivnější o tom v kraji chodí pověsti. Vrch. I dukát otře se a zvetší, mezi lidmi chodě obíhaje, koluje. Hol. Chodily z rukou do rukou všelijaké knížky a knížečky. Kos. [Statky] již dlouho chodily z ruky do ruky střídaly majitele. Prav. Chodily od úst k ústům jeho výroky. Hol. Ach nechoď, nechoď na jezero, zůstaň dnes doma, moje dcero neodcházej. Erb. Dnes se sousedé dlouho zdrželi [v hospodě]. Jindy chodili o deváté nebo o půl desáté odcházeli. Jir. Se skřivánkem vstávám, s ním též chodím spat. Slád. Se slepicemi chodil [farář] spat, se slepicemi vstával. Herb. D býti oblečen, oblékati se, šatiti se. [Páni] chodili v hedvábí a se sedláka dřeli řemeny. Herb. V tak krásných šatech choditi nechci, když chodí jiní lidé v hadrech. Svět. O vánocích bylo tak teplo — že děvčata chodila v rukávcích a „páni“ v Borové chodili jak v lítě. A. Mrš. Najedli jsme se dosyta, v čem chodit bylo, proč by z toho přebytku se nebylo udílelo? Něm. Zde [na světě] každý chodí v masce přetvařuje se. Vrch. Chodí v šibalově čubě je šibal. Pořek. Ti, kteří byli pod pantoflem nebo v sukni chodili, zastávali se hospodyně poslouchali ženy, byli pod její nadvládou. Herb. Chodil [konšel] jako pravý patricius. Kabátec nosil vždy jen z aksamítu. Třeb. Černě chodí ženy teď oblékají si černé šaty. Vrch. Ríša by byl snad čtrnáct dní chodil o jedné kšandě. V. Mrš. Chodila si stále elegantně v černých šatech. V. A. Svob. Jak si všecky řemeslnické dcerky chodily, tak jsem viděla vždy ji oblečenu. Něm. Pantáta ze mlýna bíle si chodí. Quis. Hezky jsem si chodil nosil jsem hezké šaty, býval jsem hezky oblečen. Až budu tvou, pak si budu choditi po slovensku budu nosit slovenský kroj. Preis. Dělníkova dcerka jako slečinka si chodila se oblékala. Mah. Každý, kdo ji viděl, ji chválil, že si chodí jako z cukru. Svět. Měl peněz, polí, ale chodil si tak, že bys mu na potkání krejcar dal. Mach. Chodit se jim bude v tom díle [v botách] jak v punčochách. A. Mrš. Bílý plátěný šat byl by ovšem pro každodenní chození se nehodil. Něm. D vyznati se v čem. Byl to chytrý člověk a uměl ve svém řemesle choditi. Šlej. Bureš poznamenal, že to divadlo „dobře dělám“ a že vidí, kterak „v tom umím chodit“. Štech. [Vojáček] vstupuje do stadia, že „se učí ve vojančině chodit“. Hol. D býti, pobývati. Kdes chodila, dcero má kde jsi byla? Třeb. Nemá strachu choditi s máslem na hlavě ani v těchto horkých dnech na světlo boží vystupovati veřejně, ač je podezřelý z nesprávného jednání. Čas. Choditi s outěžkem, s dítětem býti těhotná. Nebylo juž tajemstvím, že Maretíkova selka chodí s outěžkem. Vrba. Spolu u žádného tance nebyli [manželé] již od těch čas, co chodila [žena] s prvým dítětem. Rais. Mysl. choditi s údělem o obřezlých samicích spárkatých. Dívka nechodila dlouho pod věncem nebyla dlouho pannou. Ner. S tou nejistotou nechtěla chodit nechtěla žít v nejistotě. Jir. Bába od loňských žní chodila s nádchou, pysky měla jako jitrnice a oči jí nebylo ani vidět, jak byla opuchlá byla nemocna nádchou. Čap. Ch. To byla velká, smělá myšlenka, s kterou král Jiří už dlouho chodil a kterou teď začal vykonávat kterou dlouho choval v hlavě. Jir. Chodil smuten několik dnů byl smuten. Baar. Hrabec chodil jako bez ducha. Hubeněl a stranil se lidí. Herb. Několik dní chodila jak bez duše, byla slabá. Zey. Chodí [lidé] jako bez smyslu jsou jako pomateni. Jir. Chodila neustále jako ve snách a ledva slyšela, co kdo s ní mluvil. Zey. Nejedl, nepil, nemluvil, chodil jako stín. Hol. Nebudu na tomto světě bez něho [nebožtíka manžela] pranic platná. Chodím jako o půl těle stále mi schází. Svět. Bylas na bále a nebudeš mně chodit pořád jako barnabitka, že nic neužiješ nebudeš smutná. Herrm. Domovnice všude jí [služce] nadržuje, a ty chodíš jako slepá nevšímáš si toho, nic nevidíš. Šim. Ten chlapec se mi nelíbí, chodí pořád jako zmoklá slepice, je smutný, nemluvný. Klost. „Haby černí chodili [dvorští chlapi]!“ vzkřikl hněvivě Jiskra aby zčernali. Jir. D jak (tak) to (vše, svět) chodí jaký (takový) je způsob života, jak (tak) to je, bývá zvykem, jak (tak) se žije, pracuje, hospodaří, jak (tak) se děje, jak (tak) se daří, vede. Rozumuju, jak to [na světě] chodí a jak by to mělo chodit. Tak už to chodí na volně. Mach. Ať nezajde bez památky, jak u nás chodilo tenkrát, když panovala vrchnost. Jir. To to pěkně chodí — no, jen aby pamatovali na poslední kolečka! Svob. Na statku u tetky celkem to chodilo tak, jak vídal u hospodářů. Nov. Inu — tak ten svět chodí! Kosm. Jaký div, že to tak mezi nimi [manžely] chodí. Jir. Teď, co s ním [Plamenáč s panem Mikulášem] jezdil, chodilo po Plamenáčově všechno se dělalo, jak on chtěl. Jir. Nemá vše chodit jako na komando, ale dle spravedlnosti ke každému stejné. Krás. Ví [paní]‚ jak to chodí s mladými lidmi jak tomu bývá. Šrám. Bylo tu už vypsáno, jak to chodí, když autor napíše hru a zadá ji divadlu jak to vypadá, jaký je postup. Čap. Koho on [Bůh] pronásleduje, tomu všecko chodí napříč nic se mu nedaří. Sez. Byl u nich pořádek, všecko chodilo jako na drátku šlo, dařilo se hladce. Hol. Bylo to před padesáti léty, tenkrát obchody chodily jinak nežli nyní dařily se, byly výnosnější. Kos. Vykládal nám [děd] o Frantině a jaké za ní chodily časy. Svět. Umyti se dětem pomohla [babička], ale se strojením jí to nechtělo chodit. Něm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2041
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2041
|