- chudoba, -y f. úplná nemajetnost, nedostatek jmění. Bohatý se nemá chudému smát pro jeho chudobu. Jir. Vysvědčení chudoby. Staš. Při kněžích pohřešovali [Bratří] úplnou evangelickou chudobu. Goll. Chudoba cti netratí býti chudým není hanba. Přísl. D chudina. Pařízková byla taky z chudoby. Rais. Rodiče nemá [student]‚ a ostatní [příbuzenstvo] je chudoba. Rais. V Benátkách je i největší chudoba ještě poměrně čistotna. Ner. D chudá osoba. Otec ženichův se nemohl smířiti s událostí již nezměnitelnou, že syn jeho béře si takovu „chudobu“. Herrm. Chtěl by jen takovou chudobu chudé děvče. D prázdnost, skrovnost, chatrnost. Na levo zvlněná krajina, tmavé ouhory a luka v podzimní chudobě. Jir. Známá jest chudoba téměř všech našich archivův na venkově. Pal. Ukrýval každý chudobu ducha svého za fráse. Šmil.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 321
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 321
|