- chvilka, -y f. zdrob. k chvíle. Čekal chvilku, chvíli, hodnou chvíli. Čech. Hospodyně chvilku po chvilce opouštěla kuchyni, dohlídla k hostům. Prav. Chvilku bylo ticho. Čap. Ch. Chvilkou krůpěj vláhy třpytné sprchne na kožich. Čech. Chvilkami zaplakal. Šrám. Ve chvilce měl dědinku za sebou. V. Mrš. Přijdu za (malou) chvilku brzy, hned. Eugenie do nich [novin] přes chvilku pohlíží občas, každou chvíli. Kosm. Způsoboval tak babičce nejednu mrzutou chvilku. Jir. Snese zlé chvilky a rozmary své paní. Prav. Tam [při hodinách řečtiny] jsem míval ovšem také hořké chvilky. Jir. I svatý Brandan slabou chvilku měl. Zey. [Přání těhotné:] Bůh dej šťastnou chvilku! Táb. Od rána do noci děláme v tom poli, leda že dneska po tom dešti je chvilka trochu odpočinku.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 295
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 295
|