- chytiti dok. (příč. min. trp. chycen) (co, koho) uchopiti, popadnouti. Chytil kliku, dvéře vrzly vzal za kliku. Jir. Chytil tatíčka, jenž zavrávoral. Jir. Chytila za ruku člověka, jenž ji chtěl oloupit. Jir. Chytilť jej [hnědáka] za uzdu. Jir. Chytiv ji za vlasy vlekl ji na práh domu. Zey. Chytil milou Rozárku v půli. Herb. Na chodbě ho chytil Vystyd: „Tajak?“ zastavil, zadržel. Čap. Ch. Musíš mít pausičku, abys chytil dech popadl, mohl vydechnouti. Čap. Ch. Takový notár, tolik roků študýroval, ale tak pojednat s člověkem a všecko chytit za pravý konec neumí správně začít. Já věděla, že to špatně chytí, která si ho vezme špatně se jí povede. Svob. Živnostníci sami musí řádně chytit rozum do hrsti, zařídit se ve všem pro schopnou konkurenci vzpamatovati se. Naše d. D dostihnouti, dohoniti někoho. Raději riskoval, že ještě chytí u hříště část obecenstva. Čap. Ch. Když jsme šli domů, tu nás chytila hrozná bouřka. Jir. Neměl tolik času, aby na ni [tramvaj] počkal. A taky ho nechytila nedohonila. Čap. Ch. D přistihnouti, polapiti koho. Šel prohlížet do vězení chyceného zločince. R. Svob. Tady jdou ti páni župani, věru byl by čas je chytit za slovo připomenout jim jejich slib. Vrch. Přivedla mě několikráte do rozpaků, chytila mě v slovech ukázala na nesrovnalosti v řeči. Svob. Stárek byl chycen ve vlastní pasti usvědčen vlastními slovy. Svět. Vidíte teď jste chycen; zlý úmysl váš je dokázán! usvědčen. Svět. Pochopil, že nechytil kapra a že ze starého Bocha nevalná mu kyne kořist nelapil dobrého zákazníka. Staš. Čeští zazobanci z kraje posílají dcery do německých klášterů na vzdělání, ale na to nás [českou inteligenci] nechytí. Rais. A já jako ťulpas dám se takovou ženskou chytit! napálit. Štech. Hráli si na slepou bábu a chyťte ho Vaňka. Vanč. D získati co, nabýti čeho. To jste si pěkně vybrali [nový švec se ženou v Korytné]‚ tady toho moc nechytíte špatně pořídíte. Rais. Bylo již teď patrno, že by se dalo při obchodu tom něco chytit vydělat. Svět. A tak jsme od něho [studenti od profesora] mnoho nechytili se nenaučili. Jir. To jest jisto, že se ničemu novému nepřiučil, paměť sice všelicos chytila. Prav. Od toho času chytilo křesťanské náboženstvo kořeny v naší krajině ujalo se. Koll. D zmocniti se koho, zachvátiti. Stesk ji chytil zastesklo se jí. Jir. Tu mne chytil vztek rozvzteklil jsem se. Jir. Stařenu chytil kašel začala kašlat. Jir. Od té doby byl chycen na plíce dostal souchotiny. Svět. Skůrku to zase chytilo začal šílet. Třeb. Brambory byly přece chyceny a brzy počaly hníti napadeny hnilobou. Sum. D zachytiti, pochytiti, podržeti něco. Princ chytil krvavé kapky do zlaté nádoby. Něm. Kde jsem u poddaných pohled chytila, byl v něm tupý úžas postřehla. Jir. Přemítal a chytil nápad přišel na nápad. Staš. Nejprve chytil [radiovým aparátem] brněnskou filharmonii vyladil. Maj. D uchytiti se, upevniti se. Jakmile chytil klín a pevně vězel v těsném zářezu, pustili ho vnikl. Baar. Potrušoval se sníh a řeka hezky přes den chytila zamrzla. Třeb. Motor pak snadněji „chytí“, t. j. počne pracovati. Kučera. D vystihnouti co, postihnouti, trefiti. Viďte, že je to [na obraze] vzdušně a lehce chyceno? vypodobeno. Hlad. Dole chytil notu pronikavý hlas ženský vpadl do zpěvu. Jir. D dojmouti, dotknouti se. Ty frase nechytí mne. Sova. To, co jsi o lásce mluvil, to mne příliš nechytilo nedojalo. Svob. D vznítiti se, vzejmouti se. Tu jiskra pálí — troud však chytit nechce. Vrch. Dříví chytilo a hořelo. Rad. Věděl od Malviny, kterak Havlín znova „chytil“ zamiloval se. Podl. Zbláznila se do Káše i tahle a chytil i Káša. Čap. Ch. To se ví, taky jsme se někdy pohádali [s otcem], nebožtík hned chytil jako sláma rozvášnil se. Čap. D chytiti se (čeho, koho, zač) chopiti se. Hup, chytil se mříží. K. Čap. Chytí se za břicho. Samb. Chytil se mne pod paží. Mah. „No tak, hoši, chyťte se toho!“ křikl nádvorník [při skládáni kredence s vozu]. Rais. Ipse vtip se, za nos chyť se. Pořek. „Potěšile, kam pak?“ „Do Jičína!“ „A to se chytím!“ půjdu s vámi. Rais. Přen. Budou mi vyčítat, že jsem se chytil tvého věna jako lačný sousta. Čap. Ch. Ten její přišel z vojny a chytil se jiné namlouval si jinou. Rais. Změnil záhy politické vyznání a chytil se rudých stal se stoupencem. Vrba. Faltys se chytil obchodu a prodává minerální vody dal se do obchodování. K. Čap. Jak se takový mladík chytí dýmky, sklenice a holky a pak snad ještě flinty — amen je s ním oblíbí si. Hál. Přísloví je: Pusť se Boha, chyť se sedla. Herb. Přišla do prahy do služby, tam ale chytila se lehkovážného života oddala se lehkovážnému životu. Šmil. Mějte rozum… — Já mám zdravý rozum, chytil se slova podrážděný sedlák navázal hned na slovo. Herb. „Dobře, že mi vzpomínáte,“ chytil se zmínky [o profesorovi] Trhaný. „Nevíte, kde vlastně profesorem je?“ Šim. Ostatní se noty chytili a hlasno vpadli připojili se ke zpěvu. Jir. Ona měla nějaký groš a on se na něj chytil navnadil se. Vyvolávali [při licitaci] černou pohovku — a na tu se farář chytil dal se nalákat. D dostati se do sporu. S páterem Pitrem často se [převor] chytil a to skoro vždy k vůli českému jazyku pohádal se. Jir. D zmocniti se. Chytil se ho plačtivý světobol pijáků napadl. Vrba. Nemalých outrat Krupičkovi nadělaly žena a dcery; chytla se jich pýcha a marnost. Prav. Chytil se jí fantas. Vrba. Tebe se něco chytí! Na píchání naříká a sněhem se brodí pro číslo [novin]! ty onemocníš. Rais. Což Turečkovi je hej, jeť znamenaný a koule se ho nechytí nezasáhne ho, mine ho. Jir. D ujmouti, uchytiti se. Zroubuje pláň a každý roub se na ní chytí a roste. Baar. Chudá kytička se i na skále chytí ujme se. Svob. Děti totiž příhody na stráni nesmlčely a slovo „stehle“ se chytilo. Rais. A kdo ví, jestli se [zkrachovaný sládek] někde nechytí, třeba za podstaršího nezíská zaměstnání. Rais. D Zř. vznítiti se, vzejmouti se. Teď teprvé si z celého světa nic nedělala, pro ni se mohl chytit a shořet na prach. Svět.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 930
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 930
|