- cukr, -u m. sladidlo vyrobené z cukrovky n. z cukrové třtiny. Homole cukru. Zavařovati do cukru a p. Ovoce bylo zralé jako cukr sladké. Rais. Někteří hned, jako mouchy na cukr, na to slovo padli. Hál. Děti byly jako z cukru: celé obleky měly světlé, kloboučky ze žlutavé slámy čistě, úpravně oblečené. Rais. Však nejsem z cukru ani z másla, vydal jsem se na vojnu, musím bojovat nejsem choulostivý. Herb. Přen. Cukr dětských těch zoubků jako by se rozplynul v živé krvi úst. V. Mrš. Zasypává sloh příliš cukrem zdrobnělých slov a zpřejemnělých slovíček. Lit. l. Na jazyku cukr nosí sladká slova. Vrch. D Fam. Mates Šimáček má cukr a je stínem člověka trpí úplavicí cukrovou, cukrovkou. Mach. D Chem. uhlohydráty se sladkou chutí, obsažené hl. v rostlinných ústrojích, zř. v živočišných. Cukr dřevný, hroznový, škrobový, močový, mléčný, řepový, třtinový a p.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 168
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 168
|