• deka, -y f. pokrývka, houně. U starostů mají ty deky [na nábytku] háčkované. Rais. Hodil starou deku na kobylu. Her. Vulg. Šli [studenti] na tah. Pravili: mazat deku hýřiti, flámovati. Nor. Vulg. To vypravování leze z vdovy jako z chlupaté deky. Poláč. Vyřídíme si [vojáci] to s tebou — deku dostaneš zabalí ho do deky a pak zmlátí. Šrám.
  • deka n. neskl. deset gramů. V. deko.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 124 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 124