- dojeti dok. (kam) jízdou se dostati, doraziti, zajeti si. „Zdrávi dojeli“ přál kočímu. Baar. Před večerem dojeli do Prahy. Jir. D (čeho) jízdou dostihnouti. Než dojel dvora, umlkl zvon. Zey. Brzy pak dojeli jsme dědiny. Uh. Však dojede-li [loď] šťastně cíle? Heyd. Při předmětu osobním bývá častěji akus. než gen. jízdou dohoniti někoho. [Hájkovi] dojeli na cestě chudé pocestné nebo dokonce děti, které šly do Vídně na učení. Něm. Poručil Jankovi, aby jel zvolna, že on, panic, je dojede. Jir. Kavalíři jí [jezdkyně] dojeli, starostlivě ji obklopujíce, zdali nepřišla k úrazu. Svět.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 222
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 222
|