• doklad, -u m. důkaz, svědectví. Jako na doklad, že jaro skutečně je v plném květu, přineslo s sebou první dary ze země. V. Mrš. D průkazní n. přiložená listina. Vytáhl z kapsy erbovní list a jiné rodinné doklady. Jir. Doklady k žádosti. D citát, o nějž se opírá nějaké tvrzení. Učené doklady čili jmenované citáty nenáležely k oblíbenému plánu p. spisovatele: on podává všudy jen výsledky svého zkoumání. Šaf. D doložení, poznámka. Většina sousedů k tomu přizvukuje štiplavým dokladem, že ubohý pan Ladislav čeká na smrt bohatého tchána. Staš.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 237 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 237