- druh, -u m. způsob, forma. Každý druh vlády má své zvláštní dobré a zlé stránky. Havl. Lord Bacon napsal jistý druh filosofické utopie „Nová Atlantis“. Vrch. Byl to nádherný mikroskop pro obě oči, největší přístroj svého druhu. Čap. Ch. Maso všeho druhu Lépe: všech druhů. Minulost — hlad a nouze, útrapy všeho druhu. Čech. D Odb. skupina, oddělení; log. skupina jedinců shodujících se ve všech důležitějších znacích. Vše směřuje k tomu, aby se zahubil jednotlivec a zachoval druh. Dyk.
- druh, -a m. společník, přítel, kamarád. Děvčata usoudily, že umí [Míča] tancovat, chlapci, že je veselý druh. Něm. A tu na dvéře: buch, buch, buch! Burácí z venčí její druh. Erb. Druhem meč můj ocelivý. Mácha. Když pantáta „čaroval“, oba jeho služební druhové [sluha a kuchařka] byli nejšťastnější. Herb. D někdo druhý, člověk vůbec. Jaký to divný jede druh? Slád. Kdo jsi, divný druhu? Vrch. Blízký hlas, jakoby ze země vycházel, neb nikdež vůkol neviděti druha. Erb. D druh — druh jeden — druhý. Nejednou jeden druh druha vyprovázeli jsme k domovu. Rais. Marie a Valentin hleděli při tom druh na druha. R. Svob. Našel druh druha. Svůj svého našel. Čel.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 733
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 733
|