• dvojice, -e f. dvě osoby n. dvě věci pohromadě, pár. Byla to krásná dvojice mladých lidí. V. Mrš. Ozývalo se svorné chrupání manželské dvojice. Herrm. Na protějším konci dvojice bílých volů vláčely do země zaryté pluhy. A. Mrš. Tu úzký vchod, hle, sloupů basaltová jej tvoří dvojice. Vrch. Fys. dvojice sil určitá soustava silová (dvě stejné, ale opačně namířené síly na dva body tělesa).
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 211 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 211