- echo, -a n. (zř. echa, -y f.) ozvěna. Ještě se vzduchem chvělo echo v dáli unikajícího rychlíku. Šlej. Kde vzdychá ran střelných zadušená, tajemná echa. Sova. Přen. ohlas, vzpomínka. Chceš popsat zas ty všecky listy jen echem svojich bolestí? Mach. D ohlas cizích vzorů. Také přirozeně postupem času echa mizejí a z básní [Čelakovského] zní akcenty osobní. Vrch. D návěští, znamení. Zajíček: Kde jsou? — Zima: Dáme jim echo. [Zatroubí krátkou fanfaru.] Jir. Kulichovi sice o chystaném dýchánku nemluvili, přes to již v sobotu večer po celém domě „letělo echo“ — že něco nastává. Herrm. Tam už jsou bible z Perlína, mám o tom echo tajnou zprávu. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156
|