- foukati ned. (o větru) vanouti, váti, douti. Smrákalo se, mžilo a foukal sychravý vítr. Jir. Což zde je za větrem, ale venku v polích to asi čiperně fouká. Svob. Ukázal podrážky perek. „Fouká ze všech stran,“ usmál se díra vedle díry. Rais. Vždyť my víme, pantáto, odkud fouká co za tím vězí. Rais. Vědí, dnes fouká jiný vítr, dnes se musíme všichni odněmčit, odrakouštit a odvšivit jsou jiné poměry. Baar. D (o člověku) vydechovati našpulenými rty. Mohl bys foukať a ne jísť žhavý, ještě si típek spálíš. Rais. Pozoroval oknem děvčata a foukal kolem mračna cigaretového dýmu. Hlad. Foukati do ohně, do horké polévky. Foukati do kaše někomu plésti se do jeho věcí. Žádný člověk na světě nemá práva foukat mi do kaše. Klost. Foukati proti větru podnikati něco marného, seč nejsem. Není radno proti větru foukat a vyhnete se rozumně srážce se silnějším, z které byste mohl vyjít jen jako poražený. Hol. Lid. hráti na dechový nástroj. Nástroje měly rozličné podoby, housle a basy mezi nimi nebylo, nýbrž na všechny se foukalo. Prav. Foukati lesní roh, lépe: na lesní roh. Lid. foukati na co nedbati o něco. Sklář. foukati sklo zpracovávati roztavené sklo na rozličné tvary dutých nádob. D Lid. foukati, foukati si býti pyšný, nadutý, nafukovati se, hráti si na pána. Ten rychtář fouká, viďte. Rais. Vyhráls, čerte! však nefoukej. Havl. Jo, jo — každá pejcha má smutný konce. Napřed se fouká s vysoka, a když ’de z tlustejch do tenkejch, tak se tochoruje. Vrba. Jen ať si moc nefouká. Sic ho vykouříme. Šim. Huž si z nás pomoh’, huž si tu nastrouhal peněz jako třísek, proto si fouká. Baar.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 347
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 347
|