- funus, -usu m. lid. pohřeb. Snad ještě dnes alespoň tu tam vezme stařenka jdouc „na funus“ na se bílou zástěru a bílou plachetku. Jir. Teď jde [Eugenie] jako z funusu a počítá hroudy jde smutně. Sab. Mám příjemnou obavu, že přicházím s křížkem po funuse pozdě. Ner. D Expr. o nezdaru, nešťastném konci něčeho. Pánové, to [nynější edice pohádek] již není národní pohádka, to je funus národní pohádky. Hál. „My nemůžeme prohrát pánové, vždyť na nás národ kouká, a zítra nesmíme si udělat funus!“ Krás. Žert. o něčem, co potkal nešťastný osud, na př. v herecké hantýrce o propadlém kuse. Jo to by bylo zlý; beztak je to padák. Nebo funus nebo utahanina a opačně, když se kus líbí, tož kasa, šlágr, tahák. Roz. Av. Lid. o zdechlině. Chcete-li maso, jděte si tamhle k židovi; snad koupil nějaký „funus“ a nadělal z něho kuláše, nebo kyselého. Kosm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183
|