• fysika, -y f. věda o zákonech takových zjevů na neústrojných tělesech, při nichž se podstata látky nemění. Nejvíce vábila ho [Descarta] mathematika a fysika. Durd. Profesor fysiky. D učebnice této nauky. Objevovaly se otevřené mluvnice nebo fysiky. Čech. D školní místnost, kde se vyučuje této nauce. Posluchači prvního ročníku odcházeli z fysiky. Svob. D Žert. tělo, tělesná stránka. Vycvikoval [Osma] svou fysiku tak, že nebyla závislou na jídle a nápoji. Mach.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 125 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 125