• galanterie, -e f. galantnost, dvornost, úslužnost. [Setník] neoblažil ji ani stínem své obyčejné galanterie k dámám. Svět. „Ta je zvyklá podobným galanteriím,“ smál se adjunkt. Šim. D módní, ozdobné drobné zboží, vyjímajíc zboží střižní; obchod s takovým zbožím. Zastavovali se u výkladců, zvláště před galanteriemi a květináři. Durd. K laciné galanterii přibyly laciné hračky, obrat se vzmáhal. Herrm. Obchodník s galanterií. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 88 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 88