- hasiti ned. (příč. min. trp. hašen) ulévati, dusiti, tlumiti oheň. Vzal do jedné ruky střikač ruční, do druhé pak putynku a spěchal hasit. Herb. Což mu bylo do toho! Proč hasil, co ho nepálilo. Jir. Co tě nepálí, nehas! nepleť se, do čeho ti nic není. Přísl. D hasiti vápno dodávati bezvodému kysličníku vápenatému vodu a tím je měniti v prach n. kaši. Bílé kotouče hašeného vápna tam vystupovaly. Jir. Hašení vápna, nehašené vápno. Do kůlny, ve které vápno chovali, napršelo a vápno se počalo hasit. Ner. D hasiti žízeň ukájeti, tišiti. Bylo k vodě daleko, pro uspoření času tedy hasil žízeň vínem. Jan. Hasil žízeň svou vodou z cisterny. Obr. živ. D Fam. urovnávati, smiřovati, chlácholiti. Celý hodnostářský stůl jal se slečnino rozhorlení hasit. Merh. Kdo chceš hasit bratrů sváry, očisť láskou vlastní hruď. Čech. D Vulg. hasiti si to někam pospíchati někam. [Zloděj:] To jste si to potom hasili do posady. Vanč.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 271
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 271
|