- heble, -ete n., též -e f. drobnůstka, titěrka; vindra. Ta skříně se skleněnými stěnami, za nimiž bylo všelijakých heblat narovnáno, stála v pokoji jen pro hřích. Něm. Potom, co ještě měl [stařec], po nebožce zbytečné heble a všecko ostatní nastěhoval do skály. Rais. Nemá ani heble — ani vindry. Čel.
|
Zobrazeny karty 1-22 z celkem 22
Zobrazeny karty 1-22 z celkem 22
|