- heslo, -a n. voj. smluvené znamení poznávací. „Stůj! Kdo to?“ „Přítel.“ „Heslo!“ „Bělehrad!“ Jir. Všude ticho jako v hrobě, i ty turecké stráže jen si hesla šeptají. Ner. Polní heslo. Šrám. D Her. nápověď, narážka. Zajisté bych nebyla vstoupila na jeviště v pravý čas, přeslechnuvši v rozčilení a úzkosti své i hesla. Svět. D slovo, pod kterým se hledá ve slovníku n. rejstříku, obyč. v abecedním pořádku, výklad o tomto slově. Rejstřík, obsahující asi 50.000 hesel od a do ž, leží před vámi. Pal. Mnohá hesla [v Ottově Slovníku naučném] byla by vyšla z pér nejvýtečnějších sil zahraničných. Herb. D vůdčí myšlenka, zásada. „Těší mne to, proč bych si toho nedopřál,“ tato zásada byla vodítkem jeho skutků, dávným heslem celé jeho rodiny. Svět. Připravoval si teď heslo sokolské: v srdci smělost, v paži sílu. Herrm. Ve vás [legionáře] doufáme, že posílíte mladou naši republiku, která je vám nad strany a hesla. Jir. Sláva jest jeho [francouzského vojáka] heslem. Ner. Všecko tehdejší okolí a ovzduší plno hesel o pokroku. Jir. D vyzvání, vybídnutí. „Nedej se!“ volali hoši s několika stran a to bylo heslo k pranici. Hál. Dáno heslo k společenským hrám. Sez.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 529
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 529
|