- historie, -e f. dějiny, dějepis. Historie politická, církevní, hospodářská, kulturní. Historie literární dějiny literatury. Historie výtvarných umění, hudby. D (o kom, o čem) vypravování. Znal historii o rytíři, který obléhal hrad krásné vdovy, chtěje násilím dobýti její ruky. Čap. Ch. Poučné a kratochvilné historie o strašidlech. Jir. Kudy všudy chodil — ach, to by byla dlouhá historie! Herrm. D Ob. životní osudy, příběhy, nebo jednotlivá událost, příběh. Znal dobře historii její rodiny. Hlad. Smutná historie Viktorčina [v „Babičce“] zakládá se také na pravdě. Jir. Povím vám historii toho děvčete a pak prosím suďte sám. Štol. D faktum, událost, věc, úkaz. Že bývá z většího dílu ve městech řeč pokažená, to je stará historie. Něm. Číms nekonečně bolestně vzrušeným bylo naplněno srdce mé — ale to jsou jiné historie. Šlej. [Úkol kritiků] je sakramentsky nepříjemná historie, která tě rozvádí a znepřáteluje kde s kým. Šal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 471
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 471
|