• hloupost, -i f. vlastnost někoho nebo něčeho hloupého, nerozumnost, pošetilost, nevtipnost (op. chytrost). Lid musí modly míti, jimi ztrestá svou hloupost. Vrch. Plácal takové hlouposti. Havl. Navyváděl jsem se všelijakých hloupostí. V. Mrš. Nedělej už hlouposti a slez dolů. Mah. Nechte hloupostí a jděte radši k muzice neperte se. Jir. „Hloupost,“ utrhl se zostra Fileček. Jir. Hlouposti! Řeknu vám to zkrátka. Čím jsem? Žebrákem jsem. Ner. D malichernost, maličkost. Nějací dvá hadrníci z dvou měst se sperou pro hloupost. Havl. Podívejme se, na jakou hloupost oni pamatujou — i na můj kafáček. Rais. I to já taky z kostela s prázdnem nesmím, nějakou tu marcipánovou hloupost musím přinést. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 307 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 307