• hluchota, -y f. neschopnost slyšeti, hluchost. Hluchota bývá již úhonem starých dělostřelců. Šmil. D netečnost, lhostejnost. Je u nás takto beztoho dost hluchoty a bezmyšlénkové mizerie. Lum. D zalehlé ticho, pustota. Ne, domů nepůjde, byl by to strašný večer v té mrtvé hluchotě jeho pokojíku. Klost. V němotě a hluchotě žalářů se dusí hrozné vzdechy tisícerých muk. Staš. D Hosp. hluchota obilí, klasů zakrnělost, nevyvinutost obilky. Sprchlo-li do metání klasů nebo do květů, již bědoval, jakáže to bude hluchota a jak málo bude obilí sypat. Vrba.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 73 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 73