- hoboj, -e m. (zř. f.) diskantový dřevěný hudební nástroj dechový, do něhož se dech vpouští strojkem složeným ze dvou třtinových plátků. V trub vír lkal hoboj. Bor. Hobojů štěbotem zakvikla [vřava]. Sova. Mně z hobojí a fleten zpíval bol. Vrch.
|
Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30
Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30
|