- hora, -y f. značná vyvýšenina vrcholovitě vystupující nad ostatní krajinu, vysoký kopec, vysoký vrch. Položili se [Čechova družina] na úpatí hory, jež slove Říp. Jir. Přehojně také vystupují [v pohádkách] duchové na zakletých zámcích, na skleněné hoře, za mořem nebo na čarovných ostrovech. Jir. Slunce vyšlo nad horu. Čel. Jak sluníčko hory se chytne začne zapadati. Jir. Vlna za vlnou se valí, podobná vysoké hoře. Mácha. Proti tomu máme dvě námitky jako hora veliké. Havl. Mezi nimi [milenci] kupily se překážky jako hory nesmírně veliké. Šmil. Po stranách kočáru dva hajduci, chlapi jako hora. Jir. Stojí pahrb tichý, „hora utrpení“ [o Kalvarii]. Ner. Přál bych si být v tomto okamžiku za devíti horami velmi daleko. Mat. Nebezpečí nebylo jestě za horou ještě nepominulo. A. Mrš. Zítra budeme již zase přes hory a doly daleko. Svob. Slibuje hory doly všechno možné. Čel. Zlaté hory nemohu ti arci slibovati nemožné věci. Tyl. Hory a doly zaplakaly. Erb. Ty holky skákavé [baletky] ať jdou na horoucí horu a ne před lidi! k ďasu. Rais. Hrom bije do nejvyšších hor. Přísl. Hory se nescházejí, lidé ano. Hol. Že hora nešla k Mohamedu, k ní Mohamed míří krok. Dyk. Geogr. v názvech četných vrchů, osad a j. Bílá hora, Kunětická hora a p. Svatá Hora, Zelená Hora, Krásná Hora a p. D hory (dial. hora), hor f. pomn. pohoří, horstvo; horská krajina. Nesvědčí rovina tomu, co příroda zasela v horách. Šmil. Minula zima, sníh na horách taje. Erb. V horách ženské mnoho kouří, zvláště staré babičky. Něm. Vypadáš jako mladice, tobě jdou hora k duhu. Rais. Co je pro Bern a Simmenthal, není pro naše česká hora. Šlej. Vyhrožoval a klel jako na horách na celé kolo. Herb. Pili, až se hory zelenaly velmi mnoho. Kam. Žádá cenu, která přesahuje, jak se říká, hory. Herb. Co jedenkráte [mlynář] řekl nebo slíbil, na to mohl člověk hory stavěti pevně spoléhati. Tyl. Ty mluvíš, jako by už byla ruka v rukávě, a ono je to [sňatek] ještě za horami daleko. Něm. Láska, jež hory přenáší koná divy. Dyk. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Dial. Kačenčiny hory Orlické hory. Něm. Geogr. v četných názvech pohoří Krušné hory, Jizerské hory, hory Skalisté a j. D Arch. pl. hory f. doly. Stříbrné hory Příbramské počaly se pilněji vzdělávati. Pal. Hory kamenno-uhelné. Bran. Za Křesomyslova panování hleděli si lidé víc hor nežli orání a stád hornictví. Jir. Geogr. v některých místních jménech. Kašperské Hory, Hory Matky Boží, Březové Hory a j. D Kniž. ohromná kupa, ohromná hromada něčeho; ohromné množství. Všude hory cihel a jiného staviva. Štech. Já [velbloud] s tou horou na vypouklém hřbetě. Krás. Nemusím i já si cestu k stolci klestit mrtvol horami? Klicp. Přes celé hory překážek. Vrch. Před trochou radosti jak velké hory žalu nám nakupily bohové! Vrch. Obchody poběží, zakázek bude hora. Staš. Hory slov, a dílo (skutek) s prachem lítá. Přísl. D Dial. les. Prchnu, budu chlapcem z hory zbojníkem. Heyd. Šel a šel sám horou, v jedlí drozdi pěli. F. S. Proch. Arch. hory viničné vinohrady. Čtyři konšelé hor viničných. Tomek. Dial. hora vinice, vinohrad. Trať polí, v nichž se víno pěstuje a rodí, jmenovali a jmenují podnes „horou“. Herb. Třicet pušek ohlašuje, že hora zasazena že vinice uzavřena vztyčením ozdobené tyče. Herb. Staří hospodáři neradi jdou v čas hory i do svého [vinohradu]‚ leda v neděli podívat se, jak zrají hrozny v čas uzavření vinohradů. Herb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1104
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1104
|