- hudebnice, -e f. k hudebník; žena provozující hudbu. Slyšela hudbu, která provozována hudebnicemi. Zey. Přen. [Dramatická umělkyně] hudebnice slova a kouzelnice života. Pujmanová. D žena mající hudební nadání. Vláďa byl syn řídícího učitele, který objevil v Lucii hudebnici. R. Svob. D Zř. milovnice hudby. Je hudebnice, má hudbu ráda? Jir.
|
Zobrazeny karty 1-26 z celkem 26
Zobrazeny karty 1-26 z celkem 26
|