• inspektor, -a m. úřední dozorce; titul rozmanitých úředníků. Děti ve škole čekávají, až odejde inspektor. R. Svob. Ohněstrůjce tituloval strážníka panem inspektorem. Čap. Ch. Berní inspektor. Pod dozorem žalářního inspektora směl opisovati [Frič písně]. Heyd. Okresní školní inspektor, zemský školní inspektor, policejní inspektor, inspektor u pošt a železnic, živnostenský inspektor a j. Voj. generální inspektor čs. vojsk.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 125 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 125