• instrument (lid. a hum. též inštrument, inštrment), -u m. nástroj, zvl. hudební, lékařský, fysikální. Hudba na kůru krom varhan na rozličné instrumenty hrála. Krás. U nás i ta žebračka dá poslední krejcar, aby aspoň několik instrumentů [o pohřbu] zahrálo. Rais. Ta [okarina] je ti takovy nový inštrment, jakého ještě nebylo. Kosm. V lékárnickém skladě byly celé skříně instrumentů. Lang. Mladý adjunkt demonstroval instrumenty své observatoře. Čap. Ch. Důkladně popsány [v novinách po vraždě] oběť, instrument i vrah. Mach. D prostředek k dosažení cíle, pomůcka. Revoluce, diktatura, to nejsou žádné ideály ani programy; to jsou jenom instrumenty, ale žádné cíle. Přít. Poznali jsme formálně logické instrumenty (účel, užitek, škoda, prostředek, náklad atd.) teleologického myšlení. Engliš. Melmuk v železné ruce svíral všecky volební instrumenty, a změny v ředitelství nepřipustil. Štech. V. t. instrumentum.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 110 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 110