• integrace, -e f. spojení rozptýlené látky v celek, ucelení. Integrace: nějaká entita vzniká tím, že dříve rozptýlené součástky se spojí v celek, pozbývajíce samostatného pohybu. Kmen. Sen jako poslední výraz vnitřní integrace jest svorník jeho [Březinových] kleneb. Šal. Biol. sjednocující, souladná spojení všech tělních částí v jednotný celek individuálního těla. Mat. určení integrálu nějaké funkce, integrování. Integrace mechanická stanovení plochy (t. j. omezeného integrálu) integrafem n. planimetrem.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 81 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 81