- interjekce, -e f. gram. citoslovce. D zvolání, výkřik. Ten se vzpřímil, vjel si rukou do vlasů a zachroptěl: „Herr Gott, prší!“ Tato interjekce, jakož i nesmírně blbý výraz v tváři opilce, ze sladkého spánku vyrušeného, vzbudily bouřlivou veselost. Klost. Immunita vztahuje se nejen na řeči poslanecké, nýbrž také na výkřiky, interjekce, t. j. projevy, které učiní poslanec, nemaje sám slova, mezi řečí jiného poslance. Čes. pol.
|
Zobrazeny karty 1-22 z celkem 22
Zobrazeny karty 1-22 z celkem 22
|