- jenom (dial. jenomej, jenomejc) adv. omezující, jen, jedině, toliko, pouze. Přemýšlejte jenom trošku. Heyd. Kdo komu nechce věřit, ten se může jenom pana Pelíška zeptat. Rub. Pořádem jenomej a jenomej se modlil. Nov. Jak jsem viděla, že čáp si u nás sed’, myslím sobě hned: To není jenom tak bez významu. Klášt. D zahrnující, vůbec. Vše je tak staré, opotřebované, kam člověk jenom zavadí. Mach. Roztáhl se nedbale, jak jenom na tvrdé židli možno bylo. Mach. D určující krajní mez děje, téměř, až, zrovna. Byla ukrutně mrzuta, oči její jenom střílely. Čap. Ch. Takových přezdívek se mu z úst jenom sypalo. Tyl. Otočila se tak čiperně, že se jí krátká suknice kolem nahých lýtek jenom kmitla. Čap. Ch. D určující mez časovou, sotva, právě. Jak to jenom promluvil, odvázala jsem kravičky. Chmel. Sotva jenom že přestane pak se v šperky obláčet, již zaklepá kdosi. Rokos. D oživující, zdůrazňující. Ale jak jenom jsme mohli ztratit silnici? K. Čap. „Kde, kde jenom je!“ lámal si hlavu. A. Mrš. Kdo to jenom je? K tomu všemu se otce převora předc jenom ostýchal. Ehrenb. Ale přece jenomejc budu do smrti rád, že jsem viděl českýho krále a korunovanýho. Jir. D při vybízení. Jenom se honem do toho dejte. Erb. Ať jenom Pařízková přijde. Rais.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 318
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 318
|