- jezditi ned. (subst. verb. ježdění) opětovací a abstraktní k jeti; (o člověku n. jiném tvoru) vykonávati cestu n. cesty vozmo n. jízdmo n. jiným prostředkem dopravním. Nejezdil [hrabě] nikdy cestami nebo silnicí, kudy formani jedou, nýbrž rozjel se na příč nejbujnější úrodou polní. Herb. Sv. Martin jezdí na bílém koni. Pořek. Jezdili [chlapci] na vorách. Něm. Jezdila na bruslích. V. Mrš. Jezditi na lyžích. Mnohý musí s trakařem do lesa na dříví jezdit. Havl. Dělá led a jezdí se sáňkami, aby nezahálel. Ner. „I čermáka, to já si doběhnu, jsem od jakživa zvyklý jezdit na apoštolskem koni!“ chodit pěšky. D (o vozidle n. plavidle) pohybovati se s místa. Dělnický vlak jezdí každé soboty a před svátkem údolím. Dyk. Přen. Ostatně se všeobecně píše a mluví, že česká literatura jezdí v německých kolejích napodobuje německou literaturu. D smýkati se, klouzati; rychle se pohybovati, proháněti se. Na bobek sedal [tanečník], po patách jen jezdil. Jir. Mezi nimi [bělicemi] jezdili střelhbitě okouni. Něm. Po celém těle ho cosi šimralo, jakoby mu mravenci jezdili po všech hnátech. Staš. Už zas jezdila tužka [Vondrejcova] po papíře. Čap. Ch. Oči jezdily po knize sem a tam. V. Mrš. Všechno mu [neobratnému] jezdí s talíře. R. Svob. Ku podivu, nasloucháme těmto zprávám daleko klidněji než dříve, a nejezdí nám mráz po zádech. Přít. D (čím) pohybovati něčím po něčem. Dusil se nadšením, jezdil si prstem kolem límce, jako by se škrtil. K. Čap. Až se cymbalistovi hlava třásla, jak jezdil paličkami po kovových strunách [cymbálu]. Jir. D Expr. pobíhati. Posluhovačka Fána měla plné ruce práce a jezdila z pokoje do pokoje. Herrm. D Expr. býti v horlivé činnosti. Vzpomínky na včerejšek jezdily jí [ševcové] hlavou. Žert. To víš, mně by huba jezdit nepřestala. Šrám. D Lid. jezditi na kom, čem, po kom, čem stále o něčem mluviti, zvl. hanlivě, pomlouvati, haněti. Jezdilo se pořád na tom, byl-li opilý anebo nebyl. Čap. Ch. Tam v Praze někteří doktůrkové pořád jen na učitelech jezdí. Havl. Holka, která má sama s sebou co dělat, ještě jezdí po jiných. Rais. D jezditi po kom proháněti někoho, pronásledovati úmyslně vyhledávanými výtkami. Když si [regent panství] na někoho zasedl, tak dlouho po něm jezdil, až se po něm svezl. Třeb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 591
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 591
|