- jho, -a n. (gen. pl. jeh) dřevo na čele n. na šíji, za něž hovězí dobytek tahá, jařmo. Vedl pár [volů] za jho. Jir. Jho spadlo volům ze šíje. Zey. Hist. potupné znamení v římském vojenství, pod nímž procházelo poražené vojsko nepřátelské. D tyč přes ramena k zavěšování břemen. Plavci nesou vodu ve vědrech na jhách. Stroup. D tíživá povinnost; poddanství, poroba. Nemohl už déle zůstat v byrokratickém jhu. Jir. Kdo že mi pomůže nést jho života? Mach. Zdali sami [Maďaři] svou mocí vymanili se ze jha tureckého? Pal. Už i Čudům divým král náš mocný chystá na šíj urputnou jho sladké Jesu Krista. Čech. Buďte šťasten, že jste na sebe nevzal jha manželského. Ben. D El. tech. část železného okruhu pro magnetický tok u elektr. stroje, nemající vinutí, spojka. Stav. trám spojující horní konce pilot. Hud. hmatník strunových nástrojů.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 331
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 331
|