- kam, -u m. bás. kámen. [Hrob,] kde šedý kam a bujná tráva. Durd. Zlato, stříbro, perly, vzácné kamy ohněm sršící. Vrch.
- kam (arch. a bás. kamo) zájm. adv. táz. uvozuje otázku (přímou n. nepřímou), jíž se tážeme po cíli n. účelu. Ej, ej, Tkaničko, kam pospícháš? K Adličce-li? Jir. „Kam tak pozdě na modlení?“ táži se [poutnice]. Mácha. Kampak — kampak — snad ne za nevěstou? Rais. Čisté to hospodářství! Kam jinam vésti může, než do propasti? Bozd. Prorve si hrázi obrovský kolos — jak, kdo a kamo? Mach. Nebuď bloud… snad nemyslíš… i toto, škrábe se za uchem ponocný. „Kam pak s tou flintou!“ co tě to napadá. Staš. Kam to jen myslíš, muži? — Co to máš za nápady? Třeb. Táto, táto, kams dal rozum! Jir. Kam pak s praženou [kávou]! Ta by nám pěkně vyčichla — jsme jen dvě. Herrm. Něco takového [jako je básník X.] jsme opravdu neměli. Kampak Čelakovský — takový hlupák! Mach. Kam by se dělo! není divu. Jir. Kampak mi stačí to bídné diurnum! Mám co dělat, abych zachoval „finanční rovnováhu“. Herrm. [Slepá táboritka k hochovi:] Rci, kam boj se schýlil? Čech. Jarní sny z mé duše bůh ví kam mizejí kamsi do neznáma. Vrch. Však my také víme, kam pěnkava nosem sedá nejsme hloupí. Šmil. Tak byla pomatena v tu chvíli, že nevěděla kam s očima, kam s rukama, kam s celým tělem. V. Mrš. Peníze se mu hromadily, že nevěděl, kam s nimi. Něm. Na večer nevěděl [švec] s rukou kam, tak ho bolela od samého bití. Rad. Pro okamžik nevěděl kam s řečí. Mlčel. Šmil. Nevím, kam dřív s grošem co dříve koupit, platit. Baar. Aha! nyní vím, kam bijete! kam svou řečí míříte. Sab. Mlynář se zapálil, nevěda s odpovědí kudy kam co odpověděti. Svět. Je mně jako bleše v koudeli. Nevím, kudy kam. Jir. D zájm. adv. vztaž. vyjadřuje cílový vztah své věty. Šel, kam jej nohy nesly nazdařbůh. Šmil. Půjde, kam oči povedou. Pal. Kam vítr, tam plášť. Pořek. Volně jako boží dech, který vane, kam chce, Zey. Je to stará zahrada, kam nevkročí nikdo. Kar. [Mluvilo se o tom] u rady Napila, kam chodívám v sobotu na oběd. Šim. Nad jícnem lidstvo zastav, kamo pádí. Vrch. [V pokoji] si nebylo kam sednout. Prav. [Učitel] si položí dítě přes koleno, a kam řeže, tam řeže bije nehledě na to kam. Něm. Studenti rozprášili se kam který na všecky strany. Kosm. D zájm. adv. neurč. někam. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Přísl. V létě, když kam jdou, hodí [horalé] přes ramena kabanicu. Něm. Málo kam [paní] vycházela, sedala ustavičně u svého děcka. Jir. D zájm. adv. neurč. vztaž. kamkoli. Kam přišel, všudy byl Jakub jako doma. Prav. Květný koberec, kam noha vkročí. Čech. D Ať se takový člověk obrátí kam obrátí, cop má vždycky vzadu. Praž. pos. Dopadaly [hole] jako cepy do zralého obilí, uhoď kam uhoď. Maj. V. t. kamž.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 455
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 455
|