• kazatelna, -y f. vyvýšené ohrazené místo v kostele, odkudž se káže. Pan farář vystoupil na kazatelnu. Herb. Ty mluvíš někdy jako s kazatelny rozvážně, moudře. Něm. Přines si papíry, které jsou k ohláškám zapotřebí, a já vás pěkně nechám shodit s kazatelny učiním ohlášky. Preis. Třikráte spadlo jméno Františkovo s kazatelny měl trojí ohlášky. Vanč. D Mysl. zvýšený posed, stanoviště na stromě n. lešení pro lovce.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 201 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 201