- kladivo, -a n. nástroj, kterým se buší, který pracuje rázem. Kladivo bije, kovadlina drží, až se jedno o druhé rozrazí. Přísl. V lomech zněl buchot kladiv, tlukoucích do zvonivého pískovce. Rais. Všechno na něho působilo, jako by byl dostal kladivem do hlavy. Herb. Buchalo v ní srdce jako kladivo prudce, silně. Svět. V spánky krev kladivem tepe. Mach. Slavná londýnská sbírka přijde pod kladivo do dražby. Pol. list. Přen. [Redaktor] sám je velkým a těžkým kladivem na kritiky ostře je kritisuje. Přít. Tech. kladivo ruční, strojní, vrtací, sbíjecí a j. Sport. vrhací náčiní záležející v kouli zavěšené na drátěném laně s držadlem. Hod kladivem.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 349
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 349
|