• klarinet, -u m. hudební nástroj dechový jazýčkový, obyč. dřevěný. Starý Klásek pískával na klarinet. Jir. Dudy vřeštěly, klarinety ječely, basa bručela. Hol. Přen. V koutě za stolem seděli hudebníci: dva houslisté, cymbalista, basa a klarinet klarinetista. Herb. Pět dudáků jsem si pozval, housle a klarinet. Třeb.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 97 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 97