- klid, -u m. nehybnost, nečinnost, odpočinek, pokoj, ticho. Stálý klid bez namáhání se zhnusí každému. Durd. Po jarmarečních dnech nastal v Rakovníce zase klid. Win. Vévoda potřebuje pro jednání s Švédskem a Francií klidu zbraní, rozhodl se pro příměří. Pek. Mluvil s kazatelny proti rušení klidu nedělního. Baar. Noční kolem rozproudil se klid. Mácha. Fys. vlastnost tělesa, že nemění svou polohu (op. pohyb). Úř. klid nedělní a sváteční zákonem upravené zastavení živnostenské práce v určité dny. Práv. klid řízení po dohodnutí sporných stran, aby se ve sporu zatím nepokračovalo. Těl. cvičení na kruzích v klidu (op. v hupu). D klidnost, nevzrušenost, chladná mysl. Nemiloval mrzutostí, poněvadž jej přiváděly z klidu. Šim. Hovořil s největším klidem. Rais. Jezdec, neztrativ ani okamžik klidu, strhl koně. Jir. V nitru jeho se uhostil klid. Jir. Lit. epický klid objektivnost výpravného básníka. Epický klid vládne jeho [Úprkovými] obrazy. V. Mrš. Stoický klid. S klidem Angličana. Us.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 402
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 402
|