- kloub, -u m. ohbí údů, v němž jsou pohyblivě spojeny dvě kosti. Anat. dokonalé a pohyblivé spojení dvou kostí (diarthrosis, articulatio). Kloub loketní, nártní, pěstní, sedlovitý a p. Noha padla bez vlády z kloubu vytržená. Jir. Žena tahala prsty, až jí klouby praskaly. Rais. Strašně naříkala na bolesti v kloubech. V. Mrš. To leknutí! Cítím to ve všech kloubech. Dyk. Muzika zahrála rozkošný valčík, který vjel takřka všem do kloubů, že všecko rázem vyskočilo. Kosm. Znám na vás každý kloub znám vás důkladně. Hál. Václav, švihák každý kloub celým zevnějškem. Heyd. D vyčnělina kosti v takovém ohbí údů, zvláště u prstů, kotník. Zápěstí měla vsazeno na paži nápadně velikým kloubem. Čap. Ch. Široké rukávy [kabátu] od kloubu kus vyhrnuty byly. Jir. Na místo kloubů mu [děcku] důlky v nich [ručkách] sedí. Ner. Bylo zaklepáno kostnatými klouby na dvéře. Herrm. Zaťatá pěst dopadla klouby prstů na stůl. Jir. D Přen. místo, v němž se spojují součástky nějaké věci. V lodi [za bouře] praská každý sval a kloub. Heyd. [Roztočený soustruh] hrozí rozskočit se ze všech čepů a kloubů. Naše d. Opřela se jimi [nohama] o pelesť, až postel zapraskala v kloubech. V. Mrš. Stroj. spojení dvou n. několika součástí, které mají míti možnost vzájemného pohybu, aniž se od sebe oddálí. Stav. kloub u mostů; kloub neposuvný, posuvný, vahadlový, kyvadlový, perový, vrcholový. D přijít něčemu na kloub dokonale něco proniknouti, prohlédnouti. [Umíněnost] nahlédnout celému světu do mechaniky, přijít každé věci na kloub na pravou příčinu. Sez. Hleďme se dostati věci na kloub. Čes. pol. Nikomu se nikdy nepodařilo uhoditi věci na kloub náležitě ji rozřešiti. Kos. Nejdeme věcem na kloub na kořen, jádro. Mah. Sáhl jste na pravý kloub kápl jste na to pravé. Stank. D vyboulenina. Na nahých kloubech smokvoní vyrazily již drobné zelené fíky. R. Svob. Nahoře pak kloub, za nějž se [hůl] nese, do kulata hladil jak vrch lebky. Jak. D svazek (kopa přehršlí) česaného lnu. Komůrka plná kloubů krásně utřeného lnu. Jir. [Děvče výbavou] dostalo něco lenu v „kloubech“. V. Mrš. D Zř. hustý kotouč dýmu. Sešpulila rty a z nich vypustila náramný kloub dýmu. Hol. Už jsem vypouštěl z úst velikánské klouby voňavého modrého kouře. Kos.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 445
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 445
|