• koberec, -rce m. tkaná, pletená n. vázaná pokrývka hl. k prostírání na podlahu. Ke dveřím pokojíka položen byl šedý koberec s červeným okrajem. Rais. Arch. Potahovala kobercem na stole, aby nebylo vidět, že „zub času“ koberec již rozpřádat začal ubrusem. Ner. Přen. Nikde však nevábil ho travnatý koberec k pohovení. Něm. Zelený koberec mechu ji [střechu] pokryl. Jir. Zdi pokryty jsou zeleným kobercem psího vína. Jir. Tech. vrchní vrstva vozovky.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 327 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 327