- kohoutek, -tka m. zdrob. ke kohout. Než slepička vyprosila pro kohoutka vody, kohoutek zatím pošel. Svob. Ve dvoře ticho, ani kohoutek nezakokrhá. Třeb. Samička [koroptev] seděla na kuřátkách. Kohoutek se pachtil a sháněl potravu. Herb. Bude, myslíme, čas kohoutky pásti umřít. Rais. Mysl. kohoutek tetřívek. Zool. kohoutek ještěrka zelená, ještěr z čeledi ještěrek, Lacerta viridis. D kohoutek, -tku m. uzávěrka průtoku kapalin n. plynů v potrubí. Kabourková horlivě prala pod kohoutkem nad kalfasem svou kamizolu. Čap. Ch. Ponořil se do vody. Byla horká. Zatáhl kohoutek, sáhl na židli. Kam. D stará vyučovací pomůcka. Byl [Budecius] jedním z nejúčinnějších vštěpovatelů „Kohoutku“, totiž prkénka s malou a velkou abecedou, s namalovaným kohoutkem dole na jedné straně, na druhé straně s Modlitbou Páně a Pozdravením andělským. Sova. D nárazní kladívko některých střelných zbraní. Každý kozák [měl] přes plece pušku, jejíž kohoutek i pánvička byly obaleny huňatou kožešinou. Jir. Natáhla rychle druhý kohoutek [pušky]‚ ani neměřila a spustila. I. Klicp. V pravici držel každý [husar] nabitou karabinu s kohoutkem nataženým. Jir. Čerkes vyrve pistol z svého pásu, zaskřipne dvěma rázy kohoutek. Pfleg. D nejvyšší vyklenutá část koňského hřbetu. Hlavu měl [kůň] štičí, kohoutek nevýrazný. Vanč. Cimbura koně za kohoutek si přidržel — vyšvihl se naň. Baar. D Bot. kohoutek rod rostlin z čeledi silenkovitých, Lychnis. D Dial. název rozmanitých polních květin, na př. lechy jarní, kohoutku lučního, knotovky, vlčího máku.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 372
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 372
|