- kolik (arch. koliko; po předl. pojících se s gen., dat., lok., instr. a u sloves majících předmět v pádě jiném než v akus. kolika) adv. táz. jímž se tážeme (v otázkách přímých i nepřímých) po počtu. Kolik máš dětí? Heyd. Kolik pak mu teď asi může být? jak je stár. Šim. Ty’s musel ale časně vstávat — o kolika jsi vyjel? Preis. Věděl ihned, kolik uhodilo na čem je, poznal situaci. Čap. Ch. Stařec už skoro věděl, kolik bilo. Šmil. Kuchařka měla už dobře odpočítáno, kolik [obilí] ona prodá a kolik zbude na faře. Herb. D Expr. uvádí věty zvolací, vyjadřující veliký počet, mnoho. Kolik korábů své komíny a stěžně, lanoví do vzduchu týčí, splétá, směsuje! Mach. Ó Bože, z kolika již prsou hlas ten hřímal, a ještě každý zhynul, zhynul, zhynul! Slád. D adv. neurč. vyjadřuje neurčitý počet, neurčité množství, několik; často značný počet, mnoho. V zámku kolik dní před svatbou se všechno pohnulo a převrátilo. R. Svob. Mlynářka jen vzdychla, ovinujíc se kolika šály a šátky. Maj. Nebudu zdržovat, už je tady kolik hodin mnoho. Čap. Ch. Někdy bývá u nás mnoho přespolních hostí po kolik neděl. Podl. Nemocí byla poražena na kolik neděl. Win. Arch. kolik tolik mnoho. Protivy se tu [v Římě] na nás hrnou, a chcem-li Řím hodně dobře vylíčit, musí se už odpustit stylistická při tom neforemnost a kolik tolik vnucujících se „ale“. Ner. Na kolik v. nakolik. D adv. vztaž. uvádí věty vztažné vyjadřující počet, množství, které je ve vztahu k větě řídící. Budou míti [Poláci] as tolik pánův, kolik dříve měli pomocníkův. Pal. Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářův, tolik měr. Přísl. Kolik hlav, tolik smyslů. Přísl. Vzhledem k obsahu umělý lyrik neliší se od lidového tolik v popisování citův a tužeb, kolik t. zv. reflexí a její objemem. Mas.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 298
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 298
|