• konstatovati dok. i ned. zjistiti, shledati, tvrditi. Lékař konstatoval [u nemocného] velikou slabost. Svět. Lékař prohlédl mrtvolu a konstatoval smrť. Baar. Prosté konstatování fakt. Vrch. Jen ve spise vědeckém by suché konstatování nebylo od místa. Ner.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 166 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 166